Načítám Akce

« Všechny Akce

  • akce již proběhla.

PŘES KOSTI MRTVÝCH – filmová projekce

22.2. od 19:30

Hrůza a zděšení z vražd kontrastují s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a ‘jiných’ obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře.
„Náš film by mohl nést název: Tahle země není pro staré ženy. Svět, ve kterém žijeme a kde se tento příběh odehrává, je takovým místem. Hlavní postava je upřímná, vášnivá, štědrá, inteligentní, ale i šílená. Šílená vzteky, posedlostí zvířaty a soucitem k marginalizovaným lidem. Překypuje rebelií a rozhořčením,“ říká k filmu jeho respektovaná a oceňovaná polská režisérka Agnieszka Holland, která má na svém kontě tři nominace na Oscara. Agnieszka Holland film natočila na motivy knižního morálního thrilleru spisovatelky Olgy Tokarczuk „Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých“ (vydáno v nakladatelství Host v roce 2010).
Originální detektivka s prvky černé komedie Přes kosti mrtvých byla představena v hlavní soutěži 67. ročníku prestižního festivalu Berlinale, odkud si odnesla Cenu Alfreda Bauera a tedy i Stříbrného medvěda. Jeden z kritiků Patrick Wellinski (z rozhlasové a televizní stanice RBB) film na Berlinale ocenil čtyřmi hvězdičkami z možných pěti: „Ve své škaredě dobré náladě, svém ekologickém poselství a silném obsazení je Přes kosti mrtvých určitě jedním z nejnapínavějších a nejpozoruhodnějších filmů letošní soutěže“.
Natáčení filmu se uskutečnilo v Kladsku, ve městě nacházejícím se blízko polských hranic. Točilo se také v českém pohraničí na Broumovsku, např. závěrečná scéna filmu či scéna Svatohubertské mše v kostele Sv. Petra a Pavla v Broumově. V Česku se rovněž vytvářely vizuální efekty ve společnosti UPP a točily se zde záběry divoké zvěře, které hrají v temném a mystickém podobenství klíčovou roli. Na scénáři filmu s Agnieszkou Holland spolupracoval scenárista Štěpán Hulík, střihačem filmu byl Pavel Hrdlička a jednu z důležitých rolí ve snímku ztvárnil Miroslav Krobot. Všichni jmenovaní spolupracovali s Agnieszkou Holland již na oceňované sérii Hořící keř (2013), která také vznikla v česko-polské koprodukci. Miroslav Krobot prozradil, jaké bylo přijetí filmu Přes kosti mrtvých na letošním Berlinale: „Přijetí bylo hodně vstřícné, filmaři a diváci vyjádřili Agnieszce Holland své sympatie už před promítáním. Potlesk byl dlouhý a troufám si říct, že film opravdu zaujal“.

Film byl podpořen Státním fondem kinematografie a koprodukovala ho Česká televize.
Hlavní dramaturg Filmového centra Jaroslav Sedláček z České televize o spolupráci na filmu prohlásil:
„Krajina se svými tajemstvími, bolestmi, traumaty i mýty, svérázní obyvatelé, pohnuté lidské osudy a do toho přibývající mrtví jeden za druhým. Projekt Agnieszky Holland jsme vnímali nejen jako portrét krajiny na polsko-českém pomezí a bolavou zprávu o naší minulosti, ale hlavně jako provokativní rozpravu o naší neutěšené současnosti a blízké budoucnosti, do které se řítíme větší rychlostí, než si sami myslíme. Cítili jsme tu potenciál velkého evropského artového filmu a jsme rádi, že jsme se nemýlili.“

O TVŮRCÍCH
AGNIESZKA HOLLAND (1948), režisérka a spoluscenáristka
Respektovaná a oceňovaná režisérka a scenáristka, která má na svém kontě tři nominace na Oscara, pochází z Varšavy. Na konci 60. let studovala na pražské FAMU, zažila atmosféru Pražského jara 1968 a řadu osobností, které se po roce 1989 stali symboly svobody a demokracie (FAMU absolvovala v roce 1971). Její začátky asistentky režie jsou spojeny s legendami polské kinematografie: s Andrzejem Wajdou a Krzysztofem Zanussim. Debutovala psychologickým dramatem Provinční herci (1980), metaforou na tehdejší politickou situaci v Polsku, které se stalo důležitým dílem tzv. kina morálního neklidu, oceněné na festivalu v Cannes Cenou mezinárodní kritiky. Po vyhlášení výjimečného stavu v Polsku Agnieszka Holland emigruje a i ve svobodných podmínkách natáčí společensko-politicko-morální snímky. Drama o osudech židovských žen v čase druhé světové války Hořká sklizeň (Bittere Ernte, 1985), realizované v západoněmecké produkci, zaznamenalo její první nominací na Oscara za nejlepší zahraniční film. Následoval thriller Jak zabít kněze (To Kill a Priest, 1988), skutečný příběh kněze Jerzyho Popieluszka umučeného polskou tajnou policií. Proslulý se stal snímek vyprávějící o židovském chlapci, kterému se podařilo přežít nacismus i stalinské represe ve válečném dramatu Evropa, Evropa (Europa, Europa, 1990). Tento groteskní, místy absurdní příběh z doby totality natočený podle skutečné události získal Zlatý glóbus a byl rovněž nominován na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. K židovské tematice se navrátila také v posledním snímku nominovaném na Oscara za nejlepší zahraniční film V temnotě (In Darkness, 2011). Z její pestré filmografie, kterou Agnieszka Holland natáčí v USA, Polsku, ale i u nás, stojí za pozornost životopisná dramata Úplné zatmění s excelujícím Leonardo DiCapriem (1995) a Ve stínu Beethovena (2006), dále oceňovaná televizní série Hořící keř (2013), ověnčená cenou za nejlepší režii pro Agnieszka Holland v rámci Cen české filmové kritiky a Českých lvů.